Březen 2012

26.3.2012

26. března 2012 v 5:30 | Erin |  Citát na každý týden ♥

"Může člověk vůbec být statečný, když má z něčeho strach?"

"To je jediná chvíle, kdy může být statčený!"

Z knihy Hra o trůny, George R. R. Martin


kapitola 10 3/3

21. března 2012 v 20:18 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr

ERIN

Pohodlně vycpat krabici, vlézt si do ní a odeslat se do Grónska… jo, to by mi teď bodlo.
Ten incident u brány otřásl celým městem, ale nebylo by to tak, že by lidé drželi třídenní smutek. Ne, šli si stěžovat rovnou za údajným zdrojem. Všechno to schytal Timothy. Dokonce ho nařkli z toho, že schválně nechal Ochránce zemřít, že pomáhal Sebastianovi. Takové názory přicházely, a stále přicházejí, především od členů rodiny zemřelých. Ne, že by si z těch pomluv něco dělal.
"Fajn, mám dost," zastavuji se a snažím se dostat svůj dech a tep do normálních hodnot.
"Bačkoro," ušklíbá se Steve a přichází ke mně blíž.
"Nech toho, taky ti nenadávám do bot," vydechuji. "Kolik jsme toho uběhli?"

kapitola 10 2/3

21. března 2012 v 20:05 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr
"Nezvládl by si nic! Nebýt mě, byl bys už po smrti." Sebastian se nadechuje a upírá na mě hnědé oči. "Rád bych ti uhnul z cesty, bohužel nemůžu. Věř ale, že za své chyby bude náležitě potrestaný."
"Aha… odstřihneš mu on-line přípojku k tvojí magii? Nebo mu zakážeš pokusy zabíjet nás?" Erin se jen nechápavě mračí, ale mlčí.
"Ty jsi nehoráznej…"
"Buď zticha!" vyštěkáváme se Sebastianem naráz a Nathan utichá. Ochránci okolo dělají pár kroků dozadu.
"Zatím nashledanou," loučí se Sebastian se svou obvyklou grácií, která mu zůstala od našeho posledního setkání.

kapitola 10 1/3

21. března 2012 v 20:03 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr
Nooo, já vím. Holt jsem si dala "menší" volno, ačkoli ne cílené. Člověk někdy dostane okno, pak má špatnou nápadu, někdy zase prostě nestíhá... :D Ale snad ta kapitola bude za to dlouhé čekání stát. Takhle kapitola je jako horská dráha... Nejdřív jste dole, pak nahoře, takže těm, kdo nemají rádi až moc odlišné situace, se omlouvat nebudu. Poslední dobou jsem se naučila, že ne všem se musí všechno líbit!
PS: Kvůli veliké časové prodlevě mezi kapitolami to sem přidávám bez oprav beta-readera. Jakmile mi přijde e-mail, hodím do sem bez chyb =D
Selené, tuhle bych chtěla věnovat Tobě. Za to, že mi svěřuješ svoje povídky... no, ačkoli jsi "pokusný" králík :D :) Neber to zle a na Caila se těš ve dvanácté, nejpozději třinácté kapitole :)


TIMOTHY


Joshua skončil na operačním sále a my ostatní… jsme se museli vzpamatovat.
Abych pravdu řekl, takhle jsem si naší první misi nepředstavoval. Celkový dojem pokazilo zajetí Joshe a vůbec to, že ještě měli jeden skrytý generátor elektřiny, který nezanesli do mapy. Sice ho museli spustit manuálně, ale i tak to zapojení celou situaci zkomplikovalo. A to tím, že nejenže se zapnuly alarmy a zmobilizovaly tak mnohem více vojáků, ale taky to nahodilo původně vypnuté kamery. Takže všichni, co byli v Landskroně, jsou na seznamu celostátně hledaných zločinců.
To ovšem neznamená, že se další mise ruší… naopak!
Naším dalším cílem bude národní banka v Anglii. Tam ale nehodláme lidem záměrně ukazovat, že jsme silnější, než oni, ale hodláme je připravit o co největší zásobu peněz a zlata. A něco málo poslouží i našim účelům… I tady Dole jsou peníze potřeba.

19.3.2012

19. března 2012 v 5:30 | Erin |  Citát na každý týden ♥

Rozdíl mezi možným a nemožným leží v odhodlání dotyčného...

Tommy Lasorda
ZDROJ---> ZDE

Moje fotogafické ne-umění 2

17. března 2012 v 23:10 | Erin |  Fotky
Tak C.V.O.K., potkalo mě to samé, co tebe, jenom s tím rozdílem, že já nemusela tak brzo vstávat...
Protože vás mám všechny strašně mo ráda y vy byste mě asi nejraději zabili, protože kapitola furt nic, na blogu pusto... tak sem hodím alespoň něco z dnešního dne.
PS: Fotím jenom pro svoji zábavu, protože mě to baví. Nehodlám se tomu věnovat profesionálně, takže mi nějaké efekty a filtry nic neříkají + fotím mobilem, takže mi prosím necpěte něco o tom, že tam a tady je to máznutý ... :)

-Jak to všechno začalo?-

Jasně, nudné kecy vždy musí předcházet té hlavní náplni, takže se pohodlně usaďte, nebo rovnou přejeďte na fotky...
Můj praděda po první světové válce koupil ohromný pozemek i s domy a stodolami, s rybníkem, několika hektary polí. Taková kuriozitka... za 2 000Kč! No, dřív na tom místě bylo nějaké panství, a ještě před tím hřbitov. Děsivé? Ani ne, jenom když kopete brambory a najednou na vás "vyskočí" ruka kostlivce... jenom vtip, nic takové se mi nikdy nestalo. Ovšem už hodněkrát jsme s kamarádem našli zlaté řetízky, nábojnice, mince pod roky 1800... prostě poklad pro všechny starožitníky. Všechno to šlo, já na tom místě prožila dětství, pradědeček zemřel, asi deset let na to i moje prababička. V té době všechno patřilo jí, ale ona bohužel nějaké ty pozemky odkázala nesprávným lidem. Z mého místa, kde si člověk někdy připadal, že se zastavil čas, udělali moderní zahrady se všema těma sarapatičkama, jako fontány, fáhony s kytkama... prostě hnus. Jasně, nemám nic proti výzdobě, ale kazit místo, odkud na vás historie dýchá každým coulem? Nejdřív to byl pro šok, chtěla jsem jim něco hnusnýho říct. Raději jsem vypadla. No, skoro rok jsem se tam nevrátila. Ale dneska jsem se vrátila a byl to ten samý šok... Odevšak mě napadaly vzpomínky z dětství. Skoro půl roku se o ty pozemky, co prababička odkázala mojí babičce, nikdo nestaral, protože babička má zdravotní potíže. Takže náplň mého dne? S vervou jsem se pustila do hrabání a pálení snad tuny listí, co tam ještě zbylo z podzimu. Jo, při práci jsem se uklidnila, prošla si všechny svoje místa, zavzpomínala... život jde dál, ale vzpomínky vás stejně někdy zaženou do kouta. Proto se snažte užívat si každou chvíli, jako by se nikdy neměla opakovat! :)

A teď ty fotky...

1) Tady je budova, ve které bydlíme my, i "oni". Oni obývají spodek, my jsme nahoře. Jediná úprava na tohle místě, nová fasáda na domech, která mi nevadí...

Stále dýchám, stále přežívám...

14. března 2012 v 19:27 | Erin |  Ostatní :)
Ahoj! :)
Noo, tak na co bych se vymluvila?? Já vím, já vím... prostě mám okno, co se dá dělat... Desátá kapitola mi jde strašně pomalu, navíc se ke psaní dostanu jenom málokdy, hlavně poslední dobou. Ale můžu vám prozradit, že se tam opět objeví dvojka Timothy a Steve vedle sebe, pak trocha akce, pak párty, jako oslavu narozenin jedné z postav... :)
Je k tomu pár důvodů... hmmm, čím začít?
Většina lidí, s nimiž přijdu do kontaktu, hlavně poslední dobou, mě štvou. Asi to je počasím, ale jsem protivná, jako snad ještě nikdy... :D A že já jsem docela přátelský člověk, myslím.
Omlouvám se všem spřáteleným blogům, že nekomentuju, nečtu... O víkendu to napravím.




"Zkušenost je jméno, které dáváme svým chybám a omylům..."

Oscar Wilde

Je fajn, když se člověk z chyb poučí... jenomže mě se zdá, že když nějakou udělám, tak se poučím a náhle se objeví další, ze které jsem ještě neměla možnost se poučit. Ale tak to asi v životě je a nezbývá nic jiného, než se s tím prát. Tak hlvu vzhůru... já mám taky chuť mlátit do věcí a lidí kolem, ale to by nebylo moc slušné... :) Proto se jdu vypsat. Snad se kapitola nezvrhne v masakr...

Sice sem nedávám takovéhle svoje kecy, ale člověk se někdy potřebuje vypsat... takže jdu na to :)

Asi před týdnem jsem dočetla knihu. A hned se vyhoupla na mojí první TOP 3. Na první místo, před Vampýrskou akademii a Darrena Shane? Že nemožné... Naštěstí ne.
Znáte ten pocit, když si něco třeba přečtete, poslechnete písničku nebo podíváte na film, a najednou máte pocit, jako by vám to někdo vzal přímo z duše? Dokonale všechno sedí, vy to hltáte a hltáte. Tak přesně tohle se mi stalo :)

12.3.2012

12. března 2012 v 5:30 | Erin |  Citát na každý týden ♥

Člověk, který následuje dav se nikdy nedostane dál než ostatní. Člověk, který si jde svou vlastní cestou se může ocitnout na místě, kde ještě nikdo nebyl...

Allan Pitt
ZDROJ---> ZDE

kapitola 9 3/3

6. března 2012 v 15:30 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr
"Zjistěte, co jsou zač!" Můj věznitel mi spoutává ruce za zády a posazuje do židle, ale dál na mě míří.
Ti tři vojáci přirážejí Stevea ke zdi a odněkud vytahují dýku z Woodova kovu.
"Takhle ne!" Voják s dýkou v ruce se po velitelových slovech zastavuje. "Mám mnohem lepší nápad," praví ten bastard, co na mě pořád míří a ukazuje, ať si s ním jeden voják vymění pozici. Děje se tak ve dvou dalších vteřinách. "Tenhle musí být Lovec. Žádné značky nemá, přesto by někoho z nás dokázal prohodit zdí. Ale přesto se nemá nic podceňovat, ne?" Dva vojáci ze Stevea strhávají triko a velitel k němu přistupuje blíž. "Jenom špetku," usmívá se zákeřně a z kapsy vytahuje Wodoov kov v prášku. "Anebo víš co? Na co šetřit!" Chlápek nabírá plnou hrst plnou prášku a hází ho po Steveovi.

kapitola 9 2/3

6. března 2012 v 15:26 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr
A dnes se to obešlo celkem bez protestů.
Já, Timothy, Steve, Alex, Joshua a Mikkel si nastavujeme stejnou frekvenci na komunikátorech, které si poté dáváme do ucha. Pak si upravujeme zbraně. Spíše ostatní. I já mám u sebe Glock 19, ale jsem ochotná ho použít až v tom nejnutnějším případě. Ale třeba Steve má Firat Magnum…
Tobias, Arriane a Daniella zatím studují mapu základny, kterou Allis 'ukradla' z jejich webu.
Samo sebou, že by nejraději šli s námi všichni, ale také chápou, že někdo musí zůstat tady. Navíc jsme se shodli, že by nebylo dobré, kdyby někdo musel upřednostnit city před misí. Já a Timothy, to je něco jiného. Bez něj se tam vůbec nedostaneme a beze mě zase nezískáme od lidí informace, které bychom chtěli vědět, aniž bychom je museli mučit.

kapitola 9 1/3

6. března 2012 v 15:26 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr
Zdravíčko! :)
Jak je? Já se mám skvěle! Dneska jsem byla v divadle a potkalo mě hned několik milých překvapení. Byli jsem jen ve studiu D, což je malá zmenšenina opravdového divadla, jenom asi čtyřicet míst. Celou hru odehrál jediný herec. Petr Konáš. Říká vám to něco? Je to možné... tenhle kanec hrál totiž docela dlouhou dobu v Ordinaci v růžové zahradě. Zapojoval diváky do hry takovým způsbobem, že je nechal číst scénář a on hrál podle toho, co lidé četli. Po představení nám osobně řekl pár slov o slohových pracech, které se večejně četli na nějakém banketu a pak nám taky děkoval. Už tak jsem tála na židli... jenomže pak mi nějaká paní do ruky vrazla jeho podepsanou fotku. A po představení jsme si ho odchytili, a hádejte, kdo jedinej s ním má fotku tak, že je tam s ním sám? Áno, já :D Jsem ráda, že existují herci, co se rádi věnují svým fanouškům a popravdě jsem na své město pyšná =D Taková malá prdelička na západě a prochází se tu hvězda, jako Konáš ♥.♥
No, co vy? Máte nějaký osobní zážitek s nějakým hercem, zpěvačkou nebo spisovatelem??
Pište, a já vám ještě popřeju hezké počteníčko =)
PS: Omlouvám se za ty kecy ale... když on je tak BOŽÍ!!
PS2: Kapitolu bych chtěla věnovat uživateli Samo Peklo ;)
PS3: Omlouvám se za chyby, ale musela jsem vám sem dát kapitolu, ve které jsem pyšná na jednu cénu se Stevem :) Ještě jsem nedostala e-mail od bety, takže to máte takhle :D

5.3.2012

5. března 2012 v 5:30 | Erin

Žádná bytost neexistuje zbytečně, proto buďme seběvědomí. Nikdo není na Světe bez významu, ať už je v rukou Dobra či Zla....

Neznámý autor