Prosinec 2012

Moje fotografické ne- umění 6

26. prosince 2012 v 21:37 | Erin |  Fotky
Zdravím z bezpečí vyhřáté postele!
Dlouho jsem vám sem nedala nějaké fotky, dneska se to trochu pokusím napravit pěti kousky ze dvou rúzných dnů :)
PS: Lidičky, ty články se jmenují tak, jak se jmenují a nechce se mi to předělávat. Nemá to ýt nějaké záměrné shazování sebe sama, abyste trvdili opak, nebo co já vím :) Prostě jsem tak pojmenovala první článek s fotkami a budu v tom i nadále pokračovat. Neberte to zle =)

1) Fotka číslo jedna se mi popravdě strašně líbí :) Ježíšek mi totiž přinesl vlastní foťák, ze kterého jsem ještě teď celá pryč a musela jsem ho vyzkoušet :) Zítra ho provětrá pochoďák s malými i velkými judisty =)



12.kapitola 2/2

22. prosince 2012 v 12:04 | Erin


"Dobré odpoledne, posaď se," říká mi stařík. Vedle mě sedí Ayeth a nevypadá zrovna nadšeně. "Asi se ptáte, proč jsem vás sem zavolal. Někdo by asi řekl, že dnešní výjimečná situace si žádá i jistá opatření. To je pravda. Ale pro vás dva a Daerona to neplatí. Dál budete trénovat a nebudete se účastnit záchranných akcí a obnovy města. Za měsíc už vyrážíte a já stále nevidím výsledky. My ty zbraně potřebujeme, Joelli," naléhá na mě, ale já mu absolutně nebaštím. A zdá se, že ani Ayeth není dvakrát rád.
"Tohle nejde," říká potichu, ovšem s jasným náznakem vzdoru v hlase.
"Co si říkal?"

Abych teda nepatřila mezi ty, co jen sedí a stěžují si...

21. prosince 2012 v 21:25 | Erin |  Ostatní :)
Fajn, budu další z mnoha, co se pokusí vylít si srdce a hlavně nervy na nevinné čtenáře blogu...

Popravdě, když mi ten ne moc hezký obrázek s odpočítáváním oznámil, že pokud nebude ten debilní konec světa, bude nový blog.cz. Těšila jsem se. Opravdu jsem se moc těšila, co nového vymyslí. Na blogu jsem asi moc málo dní na to, abych si zvykla. Každopádně jak všichni z blogového světa ví, dopadlo to katastrofálně. A ti, co nemají blog na blog.cz, můžu jen říct, a to bez nadsázky, že dobré 3/4 lidí jsou naštvané a vyjadřují své názory. Někdo slušně, někdo ne. Proč taky být slušný?

Pustili do světa něco, co není hotové a navíc ještě asi o sedm hodin dřív, než to původně mělo být?

Jsem názoru, že se to třeba pořád může doladit, ale akorát teď jsem naprosto zmatená. Ze všeho. Někomu nevadí, že se mu nezobrazují nové komentáře a nové příspěvky od oblíbených blogů. A to někdy na blog.cz zveřejňovali článek s krátkými rozhovory o tom, co se lidem líbí a nelíbí... asi si admini něco šlehli, nebo k tomu pustili mého tříletého bratránka, protože si to neumím vysvětlit jinak, než že si z nás prostě dělají legraci, nebo potřebují odkázat na nějakou léčebnu...

To, že členové AK jsou jako vždy o něco více vidět se dá překousnout. No co, nemusím být všude a už vůbec ne v AK klubu. Ale naprostá ignorace adminů mě dohání k šílenství...

*Ahoj Timothy, nemáš chviličku čas? Potřebovala bych malou službičku... Víš, já s tím nic nezmůžu, ale ty bys mohl. Co jim trochu domluvit?*

Ta představa mě zase nutí k úsměvu... :D Když si jenom představím pitomého blonďáka co se snaží neřešit problémy celého světa, jak ho pubertální holka prosí, aby pár lidem ukázal, že ignorace není zrovna nejlepší způsob k řešení... Jen si představím jeho výraz a reakci... :



A reakce moje:

1) Šok


2) Následky (samozřejmě že jsem nehodila židlí :D)


A Timothy:


1) Šok z toho, co po něm chci



2) Po vysvětlení všech důvodů, proč to po něm chci :D




3) Konání... :D


Zdroje obrázk: google.cz

PS: Lidi, berte ty obrázky jako legraci, rozhodně nikomu nemám v úmyslu vyhrožovat!!! :)

Série CHERUB- 2.díl- Třída A

21. prosince 2012 v 15:06 | Erin |  Recenze knih

"Ty děti oficiálně neexistují..."



12. kapitola 1/2

20. prosince 2012 v 20:53 | Erin

Zrovna dneska jsem dostala naprosto neuvěřitelný e-mail, který zapojím do VS, ale až za chvíli, protože se to bude perfetkně hodit. Proto musím s Volání svobody trochu pohnout... :)
První třetina kapitola je ... no, řekněme, že skoro nic moc, co by se mělo dít ve třetí třetině. Daeron opět namočí do průseru a tentokrát z toho nevyvázne.
Zítra snad přibude další část, ať se líbí.




DH- Prolog

15. prosince 2012 v 20:47 | Erin |  Děti hvězd

Zdravíčko!
Nakonec Děti hvězd přichází o něco dřív, než bylo původně v plánu.
Asi bych měla vystavit varování. Tento prolog vám nic neřekne! :D Je to prostě takový zazděný úvod do něčeho, co se časem rozvine, ale samotný prolog je prostě začátek a hned uzavření jednoho příběhu :) Co nejdřív se pokusím vystavit i první kapitolu, abyste byli alespoň trochu v obraze.



Série CHERUB- 1. díl- Nováček

12. prosince 2012 v 15:26 | Erin |  Recenze knih

"Ty děti oficiálně neexistují..."


11. kapitola 2/2

9. prosince 2012 v 16:07 | Erin

V těchto částech budovy je mnohem tepleji, než ve studentských pokojích a učebnách. Niomi zůstává hlídat na místě, kde se chodba větví a odkud by mohl někdo přijít. Já s Daeronem pokračujeme napříč osvětlené chodbě, bez jediného slova.
Zastavujeme se až u dveří, kde bydlí pan Lumang. Překvapujeme mě, jak snadno to jde. Až moc snadno. Copak ho nikdo nehlídá? Zeptal bych se, ale raději to nedělám, bůh ví, co by se mohlo stát.
Daeron z kapsy vytahuje obyčejný kus drátu a za deset vteřin se ozývá cvaknutí zámku. Už mě na pár hodinách učili odemknout si dveře pomocí různých věcí, ale zatím se mi to podařilo jen s normálním klíčem… Což není zrovna úspěch.
Daeron dveře rukou trochu pootevírá, ale nic se neděje. Vážně to bude tak snadné?
Odpověď dostávám hned, jak se na mě Daeron obrací s tím, aby mi věnoval vítězný úšklebek s výrazem, že bych se mu měl začít hned klanět.
Ano, bude to tak snadné.

11. kapitola 1/2

9. prosince 2012 v 16:07 | Erin
Po týdnu se hlásím s další kapitolou :) Příští týden by podle plánu měli být OŽ, ale pokusím se sem další kapitolu hodit co nejdříve.
Ještě než se pustíte do čtení... Přijměte moje velké poděkování, všichni, kdo tento příběh čte! Neuvěřitelně mě nabíjíte a dodáváte mi další chuť do psaní. A to tak, že jsem včera dopsala 12. kapitolu právě Volání svobody, která je podle mě zatím ta nejdůležitější :) Takže, děkuju moc, jste skvělí!

PS: Věnováno speciálně pro někoho, koho si strašně moc vážím a jsem ráda, že ho mám. Právě z jeho geniální hlavy vzešel nápad s rampuchem a tímto mu uznávám autorská práva! :D :)*




Sedím na hodině literatury a sem tam si něco zapíšu. Ne, že bych byl na sto procent soustředěný. To se nedá, když každou chvíli těkám očima k místu, kde na literatuře většinou sedí Daeron. Literatura je jediná hodina, kterou máme spolu, jenomže jeho židle je teď prázdná. Nechápu, proč na ni furt civím, jako bych toho idiota mohl vyčarovat.
Je to pouhé dva dny, co Daerona někam odvedli.

Blogové letadlo

7. prosince 2012 v 11:40 | Erin |  Ostatní :)
Jsem trochu marod a už na mnoha stránkách jsem viděla tenhle... dá se to nazvat asi projekt. Nejdřív mi to přišlo jako ztráta času, ale pak jsem si článek přečetla u jedné z mých nejvěrnějších čtenářek, skvělé Das a ... řekla jsem si, to musím zkusit taky :)

Do této hry mě přizvala: Das


Tento dotazník spočívá v tom, že:
I.) Na sebe prásknu 11 věcí
II.) Odpovím na 11 otázek, které mi dal bloger, který mě přizval
III.) Napíšu 11 otázek pro další blogery, které přizvu

I.) 11 věcí o mě

  1. Jsem absolutně závislá na paprikách, naprosto je zbožňuju, požírám je snad každý den (pokud je teda máme doma) a moje kamarádka mě zato nesnáší :D
  2. Jeden z mých nejoblíbenějších předmětů ve škole je geografie. Fakt mě strašně baví, což je další věc, proč mě kámoška "nenávidí" a doufám, že mi nadšení pro tento předmět zůstane.
  3. Mám mladšího třináctiletého bráchu, kterého tímto zdravím. Lidé nerozeznávají naše hlasy. Mě se to zdá absurdní, ale ani naši rodiče nás občs nerozeznávají, a to nejsem dvojčata! :D V mobilu nás nepoznává už prakticky nikdo a často si z lidí děláme legraci, že se během hovorů vyměníme a mluvíme za druhého, aniž by to člověk, se kterým mluvíme, věděl. Samozřejmě to jde jenom s telefonováním, třeba třeba Skype a tak... :)
  4. Vánoční dárky nakupuju po chlapském způsobu- den před Vánoci.
  5. Nesnáším Silvestra
  6. Jsem strašné pako na výtvarku a skládání veršů.
  7. Jako malá jsem měla snad milion pogů a pařili jsme to s kamarády ze sídliště... ^.^
  8. Zbožňuju seriály ze starého Disney Channelu, z bývalého Jetixu :) Seriály jako Naruto, Král šamanů, Tři kamarádi a Jerry, Co je Andy... ( nesmějte se mi :D )
  9. Moc si vážím všech lidí, kteří ode mě někdy něco četli. Od rodiny, po přátele až po blogery, které jsem nikdy naživo sice neviděla, ale skrze blogy už toho o sobě celkem dost :)
  10. Jsem strašně stydlivý člověk.
  11. Strašně moc se těším na letní prádzniny, ale... kdo ne? :)

II.) Jedenáct otázek, které položila Das


1) Četli Ti Tvoji rodiče pohádky, když jsi byl/a malý/á?

Ano, četli a ještě teď mám doma knihu, ze které mi četli.

2) Vzpomínáš rád/a na minulost a na to, co se stalo a už to bohužel zpátky nevrátíš?

Pokud vzpomínám na minulost, spíš přemýšlím o tom, co by se dělo, kdybych něco udělala jinak, kdybych třeba neudělala chybu, kterou jsem udělala. Když přemýšlím o minulosti sama, není to moc pozitivní. Ale zrovna včera jsme se s bráchou hodně nasmáli, když jsme vzpomínali na učitele ze základky a on mi vyprávěl, co se stalo všechno v září a tak =)

3) Zajímalo by Tě, co tu bude za.. třeba 200 let? Jak si myslíš, že svět bude vypadat?

Zajímá a taky to zjistím, protože jsem se rozhodla, že umřu až po dalším přechodu Venuše přes Slunce, což bude asi tak za 140 let, myslím. Ne, teď vážně. Popravdě o budoucnosti takhle dopředu jsem moc nepřemýšlela. Jsem optimista, takže doufm, že nebudou žádné větší války, nebo se nerozšíří smrtící nemoce, doufám, že lidé dostanou rozum. Ale zase vím, že se může kdykoli stát cokoli, takže si nemaluju žádnou budoucnost hodně dopředu.

4) Je pro Tebe důležité vzdělání?

Je, ale není to to nejdůležitější.

5) Proč se na svém blogu věnuješ tomu, čemu se věnuješ?

Protože psaní pro mě představuje něco jako možný únik od relity do svého vysněného svta, i když ani ten není dokonalý, což ani nechci, aby byl. Kdyby byl dokonalý, byl by nudný :)


6) Máš nějaký životný sen, který si chceš stůj co stůj splnit?

Určitě nějaké sny mám, ale splnit si je stůj co stůj, to nevím. Určitě bych se chtěla podívat někam na sever, ale myslím, že nutně to mít taky nemusím. Stůj co stůj se ale tyto prádzniny dostanu na Slovensko a strávím pár dní s člověkem, který mi radí, dodává inspiraci a je pro mě obrovským vzorem---> Se C.V.O.K.

7) Jakým zvířetem bys chtěl/a být?

Bílým tygrem nebo kapustňákem :)

8) Věříš na duchy a posmrtný život?

Pokud bych se někdy měla dát na nějaké náboženství, byl by to buddhismus a ti v posmrtný život věří. Já osobně ale ne. A duchové... to je dost rozporuplné, protože, ruku na srdce, některé věci, které se dějí ve světě jsou vážně divné (jako nějaké nálezy, fotografie atd.) a já zůstávám raději otevřená oběma možnostem.

9) Jseš závislý/á na nějakém seriálu?

Tak éra kreslených seriálů už mě pustila a stejně jako na ty hrané se koukám jenom v případě, že mám náladu. Nesleduju, kdy vyjde další díl něčeho nebo tak. Nedávno jsem ale narazila na seriál a do toho jsem se zažrala, bohužel ale není vůbec známý a na zkouknito.cz jim to ani nestáko za to překládat... jmenuje se Tower Prep a doporučuju nejen kvůli skvělému hlavnímu hrdinovi :)

10) Jseš aktivní člověk nebo bys klidně celý týden proležel/a zahrabaný/á v posteli?

Zákeřná otázka... :D Řekla bych, že aktivní člověk celkem jsem, ale mohlo by to být lepší, ale zase neznám nic jiného, než ležet celý den v posteli, číst si nějakou knížku nebo psát... :)

11) Co Ti právě teď nejvíce chybí?

Nevím proč, na střední se mi celkem líbí, kolektiv je úžasný, ale stejně mi hodně chybí základka. Učitelé tam, lidé ze třídy... zvykám si nějak moc pomalu.

III.) 11 otázek pro blogery, které pozvu do letadla


  1. Do jaké země na světě by ses rozhodně nikdy nechtěl/a dostat? Proč?
  2. Kdyby si mohl/a, šla bys do Faktoru strachu?
  3. Jaký je ten nejbláznivější sen, který se ti zdál?
  4. Jaký poslední film si viděl/a, který tě 1- nebavil, 2- vyděsil?
  5. Můžeš si vybrat nějakého člověka, jakéhokoli, se kterým bys mohl/a strávit celý den. Kdo by to byl?
  6. Myslíš si, že se v příštích deseti letech stane v ČR něco velkého? Třeba další defenestrace?
  7. Kdybys mohl/a být hlavním hrdinou/kou nějakého filmu (jakéhokoli), který by to byl?
  8. Chtěl/a bys někdy zkusit něco adrenalinového, nebo nebezpečného? Láká tě třeba skok z padáku, loupež v bance, nebo plavání se žraloky?
  9. Činnost, o které si myslíš, že tě uvolňuje, je to něco přímo stvořené pro tebe?
  10. Slovo, citát, motto, věta, rčení, které ti dodává odvahu?
  11. Podělíš se o nějakou vtipnou nebo veselou vzpomínku z dětství? :)
Do letadla zvu tyto lidi (já neletím, mám z létání hrůzu :D )
PS: Nevím, kdo všechno se už účastnil a tak se vždyštak nezlobte :)





















6.12.2012

6. prosince 2012 v 23:23 | Erin |  Citát na každý týden ♥

Člověk se nenaučí padat, dokud má pod zadkem polštář...

Pavel Kosorin

kapitola 25 2/2

1. prosince 2012 v 21:10 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr


Steve nedává najevo absolutně žádné emoce a já mu závidím klid, který z něj vyzařuje. V duchu možná tak klidný není, ale nechci vědět, jak mu doopravdy je. Je to sobecké, ale vypadá klidně a to mi dodává naději.
"Tak kde je?!"
"Včas už nepřijde," říkám tiše a s mými slovy mizí i poslední paprsek slunce. Jako na povel se příšery z chaty a okolí vynořují ze stínů a míří rovnou naším směrem. Mikkel za sebou nechal zřetelnou cestičku krve. Když je jich tolik, jsou ještě děsivější. Automaticky dělám krok k lodi, kde si můj mozek myslí, že je bezpečno.

kapitola 25 1/2

1. prosince 2012 v 21:02 | Erin |  Ochránce života 3- Špatný směr
Zdravím!
Zase pozdě, já vím.
Bude to vypadat asi tak, že každý týden přobude nějaká kapitola, buď Volání svobody, nebo OŽ. Přes týden čas není, o víkendu většinou, jenom když ponocuju a vstávám. Vstávat kvůli psaní mi ale absolutně nevadí, narozdíl od vstávání do školy :D . Tuhle kapitolu jsem naštěstí jenom dostala do e-mailu opravenou a bylo to vyřešené. Jedinou kapitolu, kterou mám navíc je jedenáctá kapitola Volání svobody a když se mi poštěstí a múza mě kopne přímo do zadku, do Vánoc by se tu mohla objevit první kapitola příběhu, který původně vznikl jenom jako popud vytrhnutí se ze reality, když mi OŽ ani VS nestačilo. Jmenuje se to Děti hvězd a řekla bych, že kostra je vymyšlená, jen ta zápletka pořád chybí. Asi to nejdůležitější z celého příběhu :D

Já nebudu dál prudit a jenom ve zkratce připomenu, co se dělo v poslední kapitole: Erin se záhadně dostala do města plného zvláštních příšer. Naštěstí jí pomohli dva jediný přeživší normální lidé, ale o den později pomohli i Nathanovi, se kterým Erin vydržela v jednom domě pár hodin. Raději se vrhla mezi ta stvoření, aby nemusela být v takové blízosti Nathana a co dál, se dočtete v této kapitole.