Červenec 2014

VS- 3.kapitola 2/2

18. července 2014 v 10:01 | Erin |  VS - prvních 13,kapitol
Za pár minut už jsem v lese a štípu dřevo.
Dneska je opět zvláštní den. Vojáci hlídkují skoro na každém místě a nějak se tím netají. Procházejí mezi námi a kontrolují naši práci. Nechápu, o co jim jde. Nikdy se tu nezdržovali.
Konečně přichází západ Andrioli a vesničané můžou ukončit další namáhavý den, ačkoli stále trvající déšť vnáší do tváří lidem trochu radosti.
S večerem přichází i ochlazení a já sedím doma u stolu a přemýšlím, co bude dál.
Bolest v zádech jsem ignoroval celý dnešní den a jsem skutečně rád, že se můžu hýbat.
Všichni doma jsou potichu, mluví šeptem a snaží se mě na nic neptat, nic po mě nechtít. Když se chystám zalehnout, do chatrče vráží dva vojáci. Deonte a Karli ještě jako jediní nezalezli do pokoje, ale Mychel na sebe nenechává dlouho čekat.
"Ty," ukazuje na mě prstem jeden z nich. "Jdeš s námi."

VS- 3.kapitola 1/2

18. července 2014 v 10:00 | Erin |  VS - prvních 13,kapitol
Jenom na vlastní nebezpečí, není pro citlivé povahy. A ano, jsem si vědoma násilí, ale je to schválně a proto vás raději varuji předem :)

VS- 2.kapitola 2/2

15. července 2014 v 10:01 | Erin |  VS - prvních 13,kapitol
"Myslím, že ji něco kouslo," odhaduju.
"Panebože," lapá po dechu žena a v očích se jí objevují slzy. Velitel zatím sundává své dceři dlahu a Daritian, který tady dělá sluhu, mi přináší velikou lékárnu. Taková by otci rozhodně pomohla. Jenomže ta není pro něj.
Otevírám ji a očima kloužu po různých nápisech, až nacházím ampulku s morfiem, které natahuju do injekční stříkačky. Tahle látka ze Země je úchvatná v mnoha způsobech. Jenom škoda, že na nás nezabírá. To už pozemšťané bohužel ozkoušeli při mnoha testech na Daritianech- na první pohled jsme sice stejní, na ten druhý byste našli podobností jen málo.

VS- 2.kapitola 1/2

15. července 2014 v 10:00 | Erin |  VS - prvních 13,kapitol
Pro Veru. Mockrát Ti děkuji!

DH 2- 9.kapitola 2/2

12. července 2014 v 10:00 | Erin |  Děti hvězd- písečné slzy
Colton prvním dnem doslova prolétá, všechny zápasy vyhrává a samozřejmě postupuje do dalšího kola. Žádné velké překvapení. Nikdo ale pořádně nechápe, jak se mu to mohlo povést, aniž by jedinkrát někoho praštil. Vždy je donutil vzdát se tím, že jim nasadil páku nebo povolenými technikami škrcení. Nejde o to vzít vám dech, ale tlak na váš krk je prostě nesnesitelný. Nevím, jak to dobře popsat. Snadné a poměrně neškodné. Další den má pauzu, kterou trávíme v tělocvičně. Ross je tu s námi a přihlíží mým pokusům o sebeobranu.

DH 2- 9.kapitola 1/2

12. července 2014 v 6:00 | Erin |  Děti hvězd- písečné slzy
Phil nás odváží na základnu a já se jdu projít. Potřebuju vzduch. Hodně vzduchu. Nejraději bych šla trénovat, nejlépe sebeobranu. Chtěla bych se vybít a někoho 'zmlátit', abych ten vztek a všechny ostatní pocity mohla vypustit. Pocity jako tíživý smutek z toho, co jsem se dozvěděla o Coltonovi. Pocit samoty, protože mi chybí Sam.
Sedám si na padlý kmen stromu a chvíli jenom tak prohlížím staré fotky v mobilu. Uvažuju o tom, jak naprosto debilní nápad je zkoušet zavolat Samovi. Na druhou stranu- pokud je někde na akci, určitě to nevezme a mobil si sebou nebere. Myslím, že když na něj někdo střílí, má naprosto jiné starosti. Takže nakonec vytáčím jeho číslo a čekám. Po pátém zazvonění se začínám vzdávat naděje, že to vezme, ale…

Nějaké info...

10. července 2014 v 6:00 | Erin |  Ostatní :)



Asi to není žádné překvapení, když je to léto- v tuhle dobu jsem nejspíš momentálně někde na dálnici na Slovinsku směr Chorvatsko, takže se moc omlouvám, ale pravděpodobně se na internet moc nedostanu, takže moje komentáře nečekejte :) Snad napravím všechno, až se vrátím.
Doufám, že se počasí zlepší- jak v ČR, tak v Chorvatsku. Tady na západě je momentálně deset stupňů a docela je to změna po těch třicítkách... :-D
Každopádně- jsou nastavené nějaké články. Kapitola Dětí hvězd a dvě kapitoly Volání svobody. Snad to bude stačit, než se vrátím. Což nevím, kdy bude... :D Takže, zatím se mějte krásně a užívejte volna! :)

DH 2- 8.kapitola 2/2

8. července 2014 v 21:19 | Erin |  Děti hvězd- písečné slzy
"Zkus se trochu uklidnit," žádám Setha. "Mitchi, sežeň prosím ještě nějakej alkohol. A ať to má co nejvíc procent. Sethe, hej, vnímej mě," mávám mu rukou před očima. "Znáš to určitě z filmů, ale dost to zveličují. Rozhodně to tolik nebolí." Bolí to příšerně, ale to mu nemůžu říct, i kdybych chtěla.
Seth si lehá na zem, jak po něm chci. Než se Mitch vrací s láhví vodky, podvlékám šátek pod Sethovou levou, zraněnou paží.
"Pojď sem," ukazuju Mitchovi a on mě střídá. Já přecházím z druhé strany a beru Setha za zraněnou ruku. Co nejšetrněji ji obracím dlaní vzhůru. Podávám Sethovi vodku. "Napij se, pořádně. Mitchi, až řeknu, zatáhneš za šátek," nařizuju a on jen přikyvuje. Seth se šklebí kvůli alkoholu. "Ještě se trochu napij," radím mu. Jemu nedělá problémy si pořádně loknout. Pokládá láhev vedle sebe. "Teď." Mitch začíná tahat za šátek a já za Sethovu ruku. Jde o kombinaci protitahu, který provádí Mitch, a tahu k sobě, který dělám já. Zároveň vše podporuje to, že má ruku obrácenou dlaní vzhůru. Svaly se tím uvolňují a dochází k nahození ramene. Seth udeřuje pěstí zdravé ruky do země a sprostě kleje.

DH 2- 8.kapitola 1/2

8. července 2014 v 21:16 | Erin |  Děti hvězd- písečné slzy
Kapitola speciálně pro jednoho CVOKA...

"Můžeš tu s nimi zůstat? Já vím, že jsem ti řekl, že máš ode dneška volno, ale musím si něco zařídit. Nemělo by to trvat moc dlouho…" mračí se Phil. Někdo mu najednou volal a on teď potřebuje naléhavě odejít.
"Jasně," přerušuje ho Colton. "V pohodě, běžte."
"Tak zatím." Otevírám ledničku a snažím se trochu probudit. Je krátce po deváté hodině ráno, ale stejně mi to přijde moc brzy. Na to, v kolik jsme šli spát… Jenomže můj žaludek doslova škemral, abych se šla najíst, tak jsem neměla na výběr, než se z vyhřáté postele vyhrabat. Vůbec mě nepřekvapuje, že v lednici nic není. A když myslím nic, mám na mysli nic poživatelného, z čeho bych mohla alespoň udělat snídani pro všechny. Ledničku zase zavírám a tentokrát se pouštím do skříňky vedle. Vytahuju sáček s houskami. Jednu vytahuju a zkouším její tvrdost o kuchyňskou linku.
"Kdybych tě s tím praštila, zabilo by tě to," mručím a házím housku tvrdosti diamantu do koše. "Skočím něco nakoupit."
"Půjdu s tebou."

DH 2- 7.kapitola 2/2

6. července 2014 v 20:51 | Erin |  Děti hvězd- písečné slzy
"Jsi si tím fakt jistej?" ptá se Jeremy asi po páté. Oči mu září jako dvě žárovky.
"Ne, nejsem, když se mě takhle pořád ptáš. Ale zasloužíte si trochu zábavy, aniž byste nás pořád měli za zadkem. Ale zkus se chovat slušně, tím myslím, aby ses úplně nezrušil," mračí se Phil.
"Jsem zodpovědnej."
"Jsi hodně věcí, jenom ne zodpovědnej. Spoléhám na to, že to, co jste ukázali v posledních pár dnech, vás něco naučilo."
"Klídek, je to jenom blbá párty."

DH 2- 7.kapitola 1/2

6. července 2014 v 20:44 | Erin |  Děti hvězd- písečné slzy
Zdravím. Jak se o prádzninách máte? :) Mě se blíží datum odjezdu na dovolenou a zítra jdu k doktorovi a budu se celou noc modlit, abych nedostala antibiotika. Nemohla jsem být nemocná přes školní rok, nééé (-__-"). To je ale jedno, uvidíme.
Tahle kapitole je taková... rozbuška, řekla bych. Nepoznáte to, na to je ještě moc brzy, ale tahle kapitola může za všechno, co se bude následujících x kapitol dít a stávat. Neříkám, že to bude nějaký horor nebo že se bude umírat jako na běžícím páse- nebude. Jde o to, že se budou chvíli řešit problémy, které můžou potkat každého. Zvláště pak jeden problém, ale ten vy samy poznáte a v téhle kapitole se ještě neobjeví. Nevím, přijde mi, že DH má spíš takový... negativní nádech s občasnými záblesky, ale nic s tím už asi neudělám. Tak doufám, že vás následujících pár částí nezdeptá, hlavně několik, ale ty taky samy poznáte :-D Užívejte prádzniny a ať se líbí.
PS: Kdyby některé kousíčky odstavců či vět byly černým písmem, tak se hrozně omlouvám, ale nechápu, proč to blog dělá :( Kopíruju texty z wordu do blogu a některé části zůstanou černým písmem, některé jsou modré. Doufám, že je to chyba jenom u mě

Projekty

3. července 2014 v 23:17 | Erin

Žhavé křeslo


10 days challenge


Má maličkost



Má maličkost 3

3. července 2014 v 22:30 | Erin |  Má maličkost

Narozeniny - oslavoval jsi s rodinou, kamarády? Vzpomínáš si na nějakou oslavu? Na nejlepší dárek? Na něco, co ti utkvělo v paměti?


1) S rodinou slavím prakticky každé narozeniny, s přáteli jsem slavila naposledy asi... 13? Jinak to je tak, že každý rok u mě přespí kamarádka, koukáme na filmy, nehorázně se přežíráme, pak je nám špatně- takhle slavím skoro každé narozeniny. Na osmnáctiny nic extra neplánuju, i když ... karaoke bych si přála :3

2) Na jednu a to přesně na obří dorty, které maminka upekla mě a bráchovi. Je narozený v srpnu a já v září, takže slavíme dohromady a tenkrát mamča přinesla dva mega dorty medvídků. Ten můj měl růžové šaty s marcipánu a blonďaté vlasy, bráchlv měl zase modré kšandy. To mi bylo myslím šest, sedm let.

3) Nejlepší dárek, tak ten si pamatuju naprosto přesně. Bylo kolem půl desáté a já ještě spala, když taťka naběhl do pokoje a položil na postel obrovský balík. Upřímně, v životě jsem nezažila větší šok. Posadila jsme se a snažila se uklidnit, prostě jsem nic nechápala :-D Do teď neumím popsat ten stav, kdy jsem byla mimo. Ne proto, že bych byla celá pryč z té krabice, ale prostě jsem se hrozně lekla. Balík poslala jedna osůbka ze Slovenska *pozdravujem* a já v tu chvíli pomyslela, že nejspíš musela finančně zruinovat svou rodinu, protože ten balík měl snad čtyři, pět kilo. Když jsem zjistila, od koho je, doslova jsem se stala agresivní a byla rozhodnutá balík otevřít hned, okamžitě. To, co v tom balíku bylo (a že toho bylo) není až tak podstatné, nejlepší bylo, že to prostě přišlo ze Slovenska a já mám do dneška nádherné infarktové vzpomínky na jeden narozeninový den. Snad jsem se i rozbrečela, protože takový dárek mi ještě nikdo nikdy nedal a nejspíš už ani nedá... :)

4) Jednu vzpomínku v paměti mám. Narozeniny slavím brzy po začátku školního roku a já nějakým způsobem stihla nachytat dost špatných známek. Žákovskou jsem nechávala ve škole (tak šestá, sedmá třída) a domů jí přinesla až na narozky. Nádherně to prošlo... :D