Když padlý anděl a démon loví mořské panny

12. ledna 2017 v 23:38 | Erin |  Spolupráce, dárky a zbytky
Asi žádné dlouhé proslovy nebudou. Myslím, že nejlepším způsobem, jak napravit dlouhou neaktivitu a začít tím tak oživovat tygra, který umřel na delší dobu, než by se mi líbilo. Ale to už je jedno, protože se tygra podařilo resuscitovat a já jsem za to tak vděčná, že si to neumíte představit.
Na dílo, které vzniklo se spolupráci s C.V.O.K., by se nejspíš mělo vydávat varování, protože je hodně hodně hodně hodně pod hranicí chápání kohokoli, kdo nemá špetku fantazie.
Supr být zase tu!
Vaše Erin





LUCIAN
Slnko toho dňa pálilo a pražilo, výdatne vypekalo, vyváralo a grilovalo na vlastnej šťave všetko, čo sa pred jeho poludňajšou mocou neukrylo v bezpečí domovov. Na môj vkus až nadmieru horúci letný deň.
"Možno na to celé ideme zle." Zamrmlal som nespokojne, keď sa mi na nahodené udené bravčové chytil Kraken - už piaty za poslednú hodinu a pol.
"Sú to predsa istým spôsobom ženské, dá logiku že si budú strážiť líniu." Ulovenú chobotnicu o veľkosti a hmotnosti trpaslíka po oslavách nového roku som znechutene prehodil cez hradby. Podľa zvukov, ktoré by sa s trochou fantázie dali interpretovať ako mľaskavé pamlsky, osobná stráž značne ocenila ďalšiu dodávku potencionálneho narušiteľa.
Až neprirodzený poludňajší pokoj, čo vládol vo štvrti a bral zo sebou do ríše snov aj môjho spolupáchateľa, iba neúprosne znásoboval môj vnútorný nepokoj. A burcoval isté potreby. Chcel som svoju rybičku.
Žeby som si pre ňu naozaj len tak skočil? Nie. Posledne to pre moju povesť nedopalo práve najlepšie. Tento krát to chcelo nenápadný, no geniálny plán. Ktorý - zdá sa, nezaberal. Ba dokonca by sa dalo povedať že kapitálne zlyhával.
Znudene som vytiahol malého aligátora. Excelentné.
Sklamane som odložil rybársky prút, rezignovane sa zvalil na padací most a zahľadel sa na bledomodrú oblohu. "Na čo iné ešte zaberajú namyslené morské panny?"
Seth, ktorý si pre dnešok zobral podobu nevinného blonďavého sedliačika, sa prebudil z polospánku a vrhol na mňa spopod obrovského slameného sombrera veľavýznamný diabolský pohľad.
"Tak, keď sú to panny..."
Uchechtol som sa. "Perverzák..."
Z jeho výrazu som však vyčítal, že presne to isté si o mne už od začiatku myslí práve on.
Ale zas čisto teoreticky... Prudko som sa posadil - v očiach záblesk pochopenia, nad hlavou ohnivá svetožiara poznania: "Čo keby sme použili Zarrena?"
Setha toto prehlásenie dokonalo prebralo z malátneho stavu. Posunul sa na prútenej stoličke tak, aby na moje nadšenie videl lepšie. "Chceš použiť Nefila ako návnadu?"
Prikývol som. "Svojim spevom predsa lákajú úbohé mužské pohlavie do ich náručia skazy. Zarren je pre nich výzorovo pomerne obstojná návnada - to ti dosvedčia všetky chyžné." Skazonosne som sa uchechtol. "A navyše má jeho telo schopnosť rýchlej regenerácie - v podstate mu tým vôbec neublížime."
Seth pokrčil ramenami a schuti sa zasmial. "Je to tvoja schránka, rob si s ňou čo chceš..."
Zarren, potrebujem lodný hák. Možno kotvu ak nájdeš... Dones mi to čo najskôr k hlavnej bráne.
Vyslal som v myšlienkach k zotročenému Nefilovi jasnú správu.
Neprešlo ani dvadsať minút, keď sa pred nami objavil na drevenom voze ťahaným dvanástkou čiernych Neresijských žrebcov. Ako vždy, splnil svoju úlohu priam nad očakávania dobre.
"Lodný hák aj s reťazou pane." Uklonil sa. "Kotvu požičal zo svojho člnu mäsiar. Tvrdil že vrátiť ju netreba, pre vás vždy a všetko môj pane."
Strhol som plachtu a spokojne si obzrel dodávku. So Sethom sme sa v tom momente zhodli na kotve- s tými ostrými hrdzavými cípmi vyzerala naozaj dobre.
"To rád počujem."Priateľsky som ho chytil okolo pliec a zaviedol na okraj padacieho mostu. "Môžem ťa teda poprosiť ešte o niečo?"
Čiernovlasý vazal s bledou pleťou, zelenými očami a výraznými aristokratickými črtami sa zatváril poctene. "Samozrejme."
"Ako si si všimol, toto zo Sethom dnes rybárčime. No rybičky sa nechytajú... Môžem ťa poprosiť o menšiu obeť?"
Zarren sa nechápavo pozrel na priepasť medzi hradbami hradu a mestskou štvrťou Nočných - mala dobrých desať metrov na šírku a žiaden z existujúcich ani neexistujúcich bohov tohto mesta by si netrúfal odhadnúť, koľko merala v skutočnosti do hĺbky. No podľa odtieňa tmavomodrej - miestami až čiernej - to muselo byť naozaj veľmi veľa. Zamračil sa, venoval ešte mi jeden oddaný no váhavý pohľad a potom sa opäť zadíval do svojho bezchybného odrazu na vode. Upravil si golier košele, zmietol neexistujúce smietky z rukávov... A váhavo sa spýtal. "Smiem vedieť, čo PRESNE si pod tým pojmom predstavujete?"
Seth mi nenápadne zo zadu vtlačil do ruky chladné železo .
"Aby si vyzeral nevinne, bezmocne a chutne."
Cíp lodnej kotvy mu prerazil z chrbta von pod tretím ľavým rebrom. Zarren sa zmohol iba na prekvapené: Au a potom ho opustilo vedomie.
Nie práve najšetrnejšie som mu strhol košeľu. Jeho vypracovaná hruď tie hlúpe potvory, pre ktoré je slovo panna vtipne mieneným protikladom životného štýlu, určite zaujme.
Rukou ktorou som ho stále držal okolo pliec som trhol v pred a v druhej držiac reťaz, pokojne sa pozeral ako Nefilovo telo pohltila hradná priekopa.
"Toto by už zabrať mohlo..."
SETH
Vážně právě probodl Zarrena a hodil ho do vody. Dnešní den se zdá mnohem zajímavějším a zábavnějším. Jenom jsem myslel, že vydrží dýl. Prakticky hned ztratil vědomí- smůla.
"Příště ho musíme vzít s sebou rovnou, jsem si jistý, že bude nadšením skákat dva metry do vzduchu," ušklíbám se a upravuju si slaměný klobouk, aby mi slunce nesvítilo do očí.
"Když mu to řeknu, tak půjde." Lucien očima sleduje hladinu, zda se něco nezměnilo od doby, co tam Zarrena hodil. Vážně věří, že na Zarrena něco chytí. I já jsem zvědavý a popravdě už nevím, na co jiného by ty mrchy mohly brát. Leda tak si pro jednu dojít, ale ani jeden z nás nejspíš nemá zájem si pro ni doplavat. Navíc by to doslova potopilo naši hrdost.
Zavírám oči a zhluboka se nadechuju. Dýchat nepotřebuju, ale když už se ukážu mezi lidmi, musel jsem se to naučit. Ani by nešlo o to, že by si mě lidé mohli všimnout. Jsou ale jiné rasy, daleko chytřejší a všímavější, než lidé a je nebezpečné vypadat jako člověk a nedýchat- to by mohl být celkem rychlý konec, když uvážím, že spousta jiných ras o démonech vědí. Lidé jsou nejbezpečnější- nevšímaví a navíc neinformovaní.
"Jsou dva skřeti a jeden se ptá. Co dneska máme k večeři? -Druhý odpovídá: Elfa.- Á, konečně nějaké teplé jídlo." Lucien vyprávějící vtip mě probouzí. Zpětně si v hlavě přehrávám, co vůbec řekl a musím se usmát. Zvedám se a přicházím a na molo, kde Lucien nepřestal skenovat očima hladinu. Strkám do něj a on padá do vody. Vracím se zpátky na svoje místo a čekám.
Lucien se vynořuje s nasraným výrazem.
"Co děláš?!" nechápe
"Zachránil jsem ti život. Měl jsem totiž pocit, že se ti začíná přehřívat mozek z toho slunce. Od kdy vyprávíš vtipy?"
"Zasmál ses, tak nechápu, co se ti nelíbí," bručí naštvaně. "Jestli si je vyplašil, místo Zarrena tam budeš ty." Mizím mu před očima, i když Lucien ví, jakým způsobem mě přinutit se zhmotnit. Byl by problém, kdyby se to taky psalo u všech těch návodů, jak démona zastavit nebo se ho zbavit. Naštěstí je Lucien jediný, o kom vím, že to dokáže. "Srabe!" Zase se objevuju přímo před ním a chystám se něco říct, ale on zvedá ruku a naznačuje mi, ať jsem zticha. Řetěz se nepatrně zachvěl. Možná to je jenom Zarren, který se probudil, ale spíš bych tipl, že je to jedna z těch mořských panen.
Lucien se nepatrně přemisťuje k řetězu, a co nejopatrněji ho chytá do rukou, aby s ním mohl trhnout, až uzná za vhodné. Jsme vážně zvědavý, co z toho bude.
LUCIAN
Plný očakávania som pozrel na Setha - vo vzduchu bolo doslova cítili vôňu víťazstva.
Reťaz sa opäť nepatrne zachvela.
Zabralo! Siedmy zmysel mi šepkal že toto je to, na čo sme celý deň čakali. Bez dychu, ktorý by nebodaj mohol narušiť vodnú hladinu a odstrašiť tak moju trofej, som napäto čakal ešte na jedno, poriadne znamenie, že rybička sa pevne chytila.
Prišlo.
"Tak sa ukáž, ty mrcha!" Celou silou som trhol svojským rybárskym prútom smerom nahor- reťaz vystrelila k modrej oblohe v spŕške diamantových prúdov vody vystrelila ako zúrivé chápadlo gigantického netvora. Bol to vskutku pôsobivý pohľad - o to krajší, že na kotve viseli DVE telá.
Avšak hneď po tom, ako reťaz trhnutím dosiahla svojho vrcholu, sa z kotvy s nechutným mľasknutím návnada odtrhla - Nefil v objatí morskej panny sa rútil na dol priam závratnou rýchlosťou.
Pustil som reťaz a rozbehol sa zachrániť drahocenný úlovok. Ten sa za zdeseného piskotu prvotriednej sirény odpojil od návnady a letel úplne iným smerom. Čo tam po Nefilovi! Zarren sa z pádu do večera pozbiera, ale morské panny liečivými schopnosťami neoplývajú, takže som musel rýchlo zakročiť.
Predsa len, bola by to neuveriteľná škoda po toľkej vyloženej námahe.
Úplne zbytočnej námahe.
"Čo to do dopekla má znamenať?"
Môj hrdinský postoj sa zmenil na nefalšované zdesene v momente, keď mi v náručí pristálo stvorenie, majúce od morskej panny ďaleko asi tak, ako ja od bodrel mamy.
Spoločným menovateľom boli tak nanajvýš tak plutvy na chrbáte a chvoste. Tento tvor mal krátke medené vlasy ostrihané a tvarované podľa módy morskej ježury - špicaté uši a bacuľaté pehavé líčka mu horeli sýto červenou farbou a plné pery mu zamrzli v hamblivo-škovano-sladkom O.
Žiadne štíhle boky ako býva zvykom, žiadne plné vnady... Aj keď, na tvarovanej hrudi sa vynímali dva pevné, starostlivo obrábané kopčeky, no moje požiadavky to rozhodne nespĺňalo. A tá vec na plutve...
"A do riti!" Pustil som kreatúru na zem a zdesene si začal do nohavíc utierať slizké ruky, keď mi došlo, čo ten výstupok zrejme znamenal. "To si zo mňa robíš srandu nie?"
Odprisahal by som, že Zarren sa v smrteľnom kŕči spôsobeným zraneniami po páde, celý čas bohapusto rehotal.
"Morský panic. No to ma poser."
(zdroj: devianart.com; autor: cris-art; názov: Bill &Teddy)
SETH
Přiznávám, občas mám zvrácený smysl pro humor- ale něco takového bych ani vymyslet nedokázal. To musel být prostě osud, že se na Zarrena chytlo… tohle.
S rukama před očima sleduju, jak Lucien nadává a nejspíš nevěří vlastním očím. Řekl bych, že ode dneška budeme lovit mořské panny, dokud nějakou nechytí, nebo už se prutu nikdy nedotkne.
"No," dávám Lucienovi herdu do zad, "tvoje návnada zabrala přímo úžasně. Jsi si jistý jeho orientací?" Znechuceně si prohlížím stvoření, které chytil a snažím se nesmát. Ale nejde to. Na světě už jsem viděl spoustu věcí, ale nikdy jsem netušil, že se mořský panic dá chytit na Nefila. "Ještě, že sis pro ni nakonec neskočil. Bůh ví, co by se na tebe přicuclo." Lucien mi věnuje naštvaný pohled, kterým říká- to není vůbec vtipný. Ale já se stejně musím smát. Utahovat si z padlého anděla by jednou mohla být poslední věc, kterou bych udělal, ale za jeho výraz to stojí. Být na jeho místě, tak jsem ale v šoku taky. "Necháš si ho?" popichuju Luciena dál.
"Za chvíli ti ublížím," vrčí Lucien.
"Necháš mu vymalovat akvárium? Hele, polo-rybo, jakou máš rád barvu?" nakláním se nad toho muže. Nemám nejmenší tušení, jestli ví, kdo jsme. Každopádně to nedává nijak najevo a já mám na chvíli strach, že nám tu před očima na tom žáru lekne. Ale nevypadá, že by měl nějaký velký problém s dýcháním.
Z ničeho nic ten hajzl startuje po Lucienově noze- má poměrně ostré dlouhé zuby. Zvláštní, co se může schovávat za úsměvem těchto rádoby 'nevinných' stvoření. Lucien ale má perfektní reflexi, takže stíhá uhnout. On by ho kousnul! To se mi snad zdá. Situace je čím dál tím absurdnější.
"Ať nezdrhne!" syčí Lucien vzteky do červena rozžhavený a nasupeně odchází. Já nemůžu přestat usmívat. Zůstávám tady sám s tou kreaturou a přemýšlím, jak zabezpečit, aby neunikl. Dělat si z Luciena srandu je jedna věc, no, nechat ho opláchnout druhá. Nejspíš s ním má nějaké plány do budoucna.
"Zarrene?" ohlížím se po zraněném, ale rychle hojícím se Nefilovi. Bohužel je pořád v limbu. Pomocí své schopnosti telekineze mi v rukách přistává řetěz, který je připevněný ke kotvě, která je ještě trochu od krve. Mám v plánu obmotat mu kus řetězu kolem krku, kotvu zapíchnout do země a jeho skopnout zpátky do vody, takže neuplave, ale zarážím se. Sice jsme se teď ukázali spíš jako paka, ale nemám v plánu do budoucna podrývat pověst démonů. "Víš, kdo jsem?" ptám se ho a veškerý humor mi vyprchává z tváře. On přikyvuje. "A víš, kdo byl on?" ukazuju směrem, který odešel Lucien. On znovu přikyvuje. "V tom případě ti doporučuju nedělat kraviny," usmívám se, snad přátelsky, ale v tom smyslu to není myšlené ani náhodou. Omotávám mu řetěz kolem krku. Ne moc na pevno, ale dost, aby se nevyvlíkl, a tavím řetěz k sobě. Pak kotvu zabodávám do země. Mořská potvora ani nepotřebuje mou "pomoc" nebo výzvu k navrácení do vody. Teď už jenom někdo, kdo ho pro jistotu pohlídá. Očima ještě jednou pohlížím na Zarrena, ale ten je pořád mimo.
Pro dnešek se rozhoduju s lidským vzhledem skoncovat a stávám se zase neviditelným. Je to mnohem pohodlnější
"Počkej," promlouvám do myšlenek procházející služce. Je poměrně mladá a momentálně trochu zaskočená. Nechápavě se rozhlíží, a když v okolí nevidí Luciena, nejspíš jí dochází, že k ní mluvím já. Musí být nepříjemné vědět, že někdo ve vašem okolí je a mluví s vámi, ale vy nevíte, kde je. "Na molu je řetěz a na něm dnešní úlovek. Pohlídej to a nepřibližuj se k tomu, nemuselo by to dobře dopadnout. Zarren ti v případě nouze bude schopný pomoct až za několik hodin, takže kdyby to začalo zdrhat, prostě na mě zavolej." Ona s očima u země přikyvuje a odbíhá k molu a já mířím najít Luciena a zjistit, jakou barvu akvária pro toho panice vybral.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iva* Iva* | Web | 14. ledna 2017 v 12:01 | Reagovat

Ahoj :) Vravíš mi z duše, som rada za to, že sa ti podarilo vrátiť k svojmu tygrovi, a je zaujímé, že práve teraz, keď sa toľko blogerov, vrátane mňa, rozhodlo znova písať. Veľmi mi to tu chýbalo;) Príbeh je úžasne napísaný a tá kombinácia českého a slovenského jazyka bola tiež výborná. Pekne ste to spolu vymysleli, bolo to humorné, svieže a kopec podarených hlášok.No a čo sa mi veľmi páčilo bol ten rázny vpád do deja, nie, žiadne úvody, a len malé náznaky o svete, v ktorom sa postavy nachádzajú.V tomto príbehu ste dali obrovský priestor pre predstavivosť čiteteľa a ja len vyvaľujem oči a klobúk dole za takýto úvod. Ešte raz, som rada že si tu a teším sa nie len na DH ale aj na akékoľvek iné tvoje  výtvory.

2 Erin Erin | Web | 14. ledna 2017 v 12:50 | Reagovat

Zdravíčko! *posílá objetí*
Začala jsem tomu říkat karma. Asi. Prostě se to nějak stalo a já doufám, že to bude dál fungovat, jako kdyby se nic nestalo :) alespoň na nějaké minimální úrovni.
Je to část z jednoho RPGčka, které CVOK vytvořila a já už si ani nepamatuju, jestli bylo něco před tím. Možná proto ten rázný nástup :) Jsme moc rády, že se ti tento náš zdrogovaný počin líbil, díky. I já se těším, strašně moc. Je fajn vědět, že někteří lidé zůstali, díky ti za to :)

3 C.V.OK. C.V.OK. | E-mail | Web | 14. ledna 2017 v 13:04 | Reagovat

Fanfáry ti trúbia na uvítanie Imperial march! Vitaj opäť medzi živými. Nevieš si predstaviť, ako rada vidím, že tygr po dlhej dobe opäť prejavuje známky tvorivej činnosti :) A vzala si to pekne od podlahy! Som rada, že nie som sama, kto si myslí, že táto spolupráca je jedna z mála vecí, na ktoré môžem byť hrdá. Nejde mi nesmiať sa k hlášok typu: "Příště ho musíme vzít s sebou rovnou, jsem si jistý, že bude nadšením skákat dva metry do vzduchu," alebo ten vtip o teplom elfovi... Hej Nika, ty si taký úžasný blázon! Ani nevieš, aká to je česť, poznať ťa! Ďakujem ti veľmi pekne :) A želám ti do novej blogovej éry všetko dobré! Nech sa ti darí, nech ťa múza kope vo dne v noci a nech ti ten krásny šialený ráz vydrží až do hrobu.
ps. už se nemôžem dočkať pokračovaní OŽ a Detí! :)

4 Vera Vera | Web | 15. ledna 2017 v 11:00 | Reagovat

I přestože vás dvě znám už pěkných pár let, ani po takové době mě neprestava udivovat, kam na ty nápady chodíte :D :D Na co asi chytnout mořské pany a pak ta Sethova odpoved :D ale závěr mě dostal nejvic, čekala jsem cokoliv, ale mořského panice teda vůbec :D a když přišel vtip o teplem elfovi a barvou akvária, to už jsem z toho nemohla vůbec :D
Klobouk dolu, dámy! :D jsem hrozně rada, ze jste obě zase zpátky!!!

5 Erin Erin | Web | 15. ledna 2017 v 19:49 | Reagovat

[3]: Jde uličkou, mává kolem sebe a posílá vzdušné polibky. Děkuji, děkuji.
Určitě je to jedna z MNOHA věcí, na které můžeš být pyšná a já ti je všechny moc ráda připomenu, kdybys potřebovala..
Nápodobně, ty úžasný bláznivý cvoku! :D Moc děkuju, snad to minimálně dalších šest let vydrží! :) Nám všem!
PS: Já se nemůžu dočkat tvých komentářů! :)

[4]: Děkujeme! :) Bylo náhodné, součástí rozjetého RPGčka a vzali jsme to trochu z toho celkem neseriózního konce :D No, stává se nám to často.

6 Cherry Blossom Cherry Blossom | Web | 17. ledna 2017 v 17:15 | Reagovat

Ahoj, na začátek ti chci poděkovat za vyčerpávající komentář na mém blogu! :-D. Jaký další šok, po hráčce Wot přišel, když jsem zjistila, že se znáš se C.V.OKem :D. Ta holka je prostě skvělá!!!! :D
Myslím si, že tohle bude další můj oblíbený blog a budeš mě tu mít jako na koni. :D
Přeji krásný večer a já se jdu vrhnout na tvoje příběhy :D

7 Erin Erin | Web | 18. ledna 2017 v 21:33 | Reagovat

Doufám, že se bude líbit! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama